Když uzel na kapesníku nestačí aneb 5 tipů, jak trénovat paměť
Každý z nás se někdy dostal do trapné situace, kdy mu paměť vypověděla službu. A jako naschvál v tu nejméně vhodnou chvíli. Novou kolegyni chcete představit zbytku týmu, jenže její jméno jako by se vypařilo. Přitom jste ho slyšeli před minutou. Jestli přemýšlíte, jak zlepšit paměť, máme pro vás několik vychytávek. Pomohou vám důležité informace lépe zachytit a později si na ně vzpomenout.
Trénujte tělo i mysl
Mozek se často přirovnává ke svalu. Biceps si bez cvičení také těžko udržíte a podobně má smysl pravidelně zaměstnávat hlavu. Mozek samozřejmě sval není, přesto se učením mění a zkušenostmi si osvojujeme účinnější způsoby zapamatování. Paměťové cvičení přitom nevyžaduje fyzickou námahu. Zpocené tričko můžete nechat v tašce do posilovny.
Když hledáte způsob, jak zlepšit paměť a koncentraci, začněte pozorností. Pokud při představování kolegyně dočítáte e-mail, její jméno možná pořádně nezachytíte. Později pak těžko lovíte něco, čemu jste se od začátku nevěnovali. Na chvíli proto odložte telefon a soustřeďte se na člověka před sebou.
Soustředění může narušovat i nepohodlí u pracovního stolu. Když se pořád vrtíte nebo natahujete hlavu k monitoru, pozornost snadno uteče od práce. Zkontrolujte si proto nastavení svého místa a podle potřeby ho doplňte o ergonomické vybavení pro pohodlnější práci. Třeba podstavec pod monitor vám umožní upravit výšku obrazovky, abyste se k ní nemuseli hrbit.
Během práce si dělejte přestávky a občas se protáhněte nebo projděte. Hlavě dopřejte také dostatek spánku, který pomáhá upevňovat vzpomínky. Občasné zapomínání patří k běžnému životu. Časté výpadky, které se zhoršují a komplikují každodenní fungování, už si ale zaslouží pozornost.
Proč si pamatujeme každý vjem jinak dlouho
Podle délky uchování informací se paměť obvykle rozlišuje na tři základní typy. Ultrakrátká neboli senzorická paměť na okamžik zachytí to, co vnímáme smysly. Umožňuje nám krátce podržet například právě zaslechnutý zvuk, než ho dále zpracujeme.
Většina těchto stop rychle mizí. I proto si z cesty do práce nevybavíte každou tvář, kterou jste zahlédli. Významnou roli hraje to, čemu věnujete pozornost.
Krátkodobá paměť uchovává omezené množství informací po dobu několika sekund až desítek sekund, pokud si je neopakujeme. Když vás šéf požádá, abyste přišli do zasedací místnosti, pomůže vám pokyn na chvíli udržet v hlavě.
Když s informací zároveň pracujete, třeba přemýšlíte, co si na schůzku připravit, zapojuje se pracovní paměť. S krátkodobou pamětí úzce souvisí, navíc však zahrnuje i zpracování informací.
Dlouhodobá paměť dokáže uchovávat poznatky i zážitky mnohem déle, někdy po celý život. Na běžnou poradu si za rok možná nevzpomenete. Pokud vám ale šéf v zasedačce oznámí výpověď, pravděpodobně se vám událost vryje do paměti výrazněji.
Silné emoce mohou zapamatování ovlivnit. Nejsou však podmínkou, aby se informace uložila dlouhodobě. A to, že na něco po čase zapomenete, ještě neznamená, že to celou dobu zůstávalo jen v krátkodobé paměti.
Jak zlepšit krátkodobou paměť v běžném dni
Pro procvičování krátkodobé paměti nepotřebujete zvláštní pomůcky. Položte si na stůl pět běžných předmětů a dvacet sekund si je prohlížejte. Potom je zakryjte a zkuste říct, co jste viděli. Odkryjte je a zkontrolujte, co vám vypadlo. Při dalším pokusu použijte jiné předměty, abyste si nevybavovali pouze včerejší sestavu.
Jakmile vám úkol půjde snadno, jeden předmět přidejte. Takové cvičení krátkodobé paměti procvičuje udržení právě viděných informací a zároveň vyžaduje soustředění. Lepší výsledek v jedné úloze ovšem automaticky neznamená lepší paměť ve všech situacích. Všímejte si také toho, zda se vám daří lépe zachytit informace při skutečné práci.
Na stůl poskládejte několik různých předmětů, zavřete oči a vyjmenujte je. Počet předmětů postupně zvyšujte.
5 tipů, pomocí kterých dáte zapomínání na frak
Některé informace potřebujete udržet v hlavě jen chvíli. K jiným se chcete vracet i za měsíc. Pokud řešíte, jak cvičit paměť pro dlouhodobé zapamatování, pomůže spojovat nové poznatky s tím, co už znáte, a pravidelně si je vybavovat.
Někdy poslouží výrazný obraz, jindy dobře zvolený zvuk. Vzpomínku může podpořit i vůně nebo emoce, kterou ve vás situace vyvolá. Nemusíte ale zapojovat všechny smysly najednou. Vyzkoušejte si následující metody a sledujte, která vám v konkrétní situaci nejlépe pomáhá.
1Opakování je matkou moudrosti
Určitě si pamatujete školní léta, kdy jste se učili na test za testem. Opakováním jste si do hlavy vštěpovali každičkou informaci. Vzpomenete si ale dnes na všechna témata maturitních otázek? Hádáme, že asi ne. Po zkoušce už většinou nebyl důvod se k učivu vracet, a část znalostí se postupně vytratila.
Stejně to může dopadnout s novým pracovním postupem. Jednou si ho přečtete, měsíc ho nepoužijete a příště začínáte skoro od nuly. Proto si opakování rozložte do více dnů. K nové informaci se můžete vrátit například následující den a znovu za několik dní. Pokud si ji vybavujete snadno, další odstup prodlužte. Když vám vypadává, zopakujte si ji dříve.
A ještě jeden tip pro každého, kdo hledá, jak zlepšit paměť při učení: po přečtení text odložte a vlastními slovy si řekněte, co v něm bylo. Teprve potom se podívejte, co vám uniklo. Tímto aktivním vybavováním si ověříte, co skutečně víte, a procvičíte si cestu k informaci. Při přípravě na pracovní školení si tak můžete nanečisto vysvětlit nový postup, jako by před vámi seděl kolega.
Na opakování vás může upozornit i krátká poznámka u stolu. Název nového postupu si napište na elektrostatický lístek, který drží bez lepidla. Připevněte ho na hladký povrch, kde si ho během dne všimnete. Jakmile vám padne do oka, zkuste si postup nejdřív vybavit sami a pak ho zkontrolujte v podkladech.
Praktické cvičení: Potřebovat budete 5 náhodných předmětů, které najdete na pracovním stole, např. poznámkový bloček, nůžky, propisku, gumu a kancelářskou sponku. Zavřete oči a vyjmenujte všechny předměty. Ve verzi pro odvážné můžete uhádnout i správné pořadí, jak vedle sebe předměty leží. Při každém opakování přidejte 1 věc.
2Křičte, tleskejte, štěkejte
Zkuste si myšlenku spojit se zvukovým vjemem. Klidně neobvyklým. Když odkládáte klíče nebo peněženku, často to uděláte tak automaticky, že za chvíli netušíte kam. Nezvyklý zvuk vás může přimět, abyste té chvíli věnovali pozornost. Můžete zamňoukat jako kočka. Pokud vám kočky nesedí, zkuste zakokrhat jako kohout, zatleskat nebo zakřičet „Dalamánek!“.
Ve společnosti možná vzbudíte větší rozruch, než jste zamýšleli. Podobné pokusy si proto raději nechte na doma. Současně si uvědomte, kam věc pokládáte, a místo si pojmenujte. Například: „Klíče dávám do horní zásuvky.“ Když si později vzpomenete jen na vlastní kokrhání, ale zásuvka vám zůstane utajená, moc jste si nepomohli.
Hlasité vyslovení toho, co si chcete zapamatovat, může podpořit jeho pozdější vybavení. Samotný výkřik nebo tlesknutí ale není zárukou, že si místo uložení věci zapamatujete. Berte je jako pomůcku, která vás vytrhne z automatického jednání, a vyzkoušejte, zda vám funguje.
3Zapamatování na základě podobnosti
Vraťme se k nové kolegyni, kterou chcete představit zbytku firmy. Když vám říká své jméno, pozorně poslouchejte. V duchu si ho několikrát přeříkejte a zkuste ho spojit s něčím, co vám ho připomene. Této vazbě se říká asociace. Výrazná nebo kuriózní představa může být užitečná právě tím, že si ji nespletete s tuctem jiných.
Novou asistentku Silvii Vokurkovou si můžete spojit se silnou okurkou. Programátora Miloše Mikšíka vám zase může připomenout milá myš. Představu si propojte s konkrétní tváří a vzápětí si zkuste vybavit skutečné jméno. Podobnost totiž funguje jako nápověda, jméno za vás nedoplní.
Jen si dejte pozor, abyste pak kolegyni zbytku týmu nepředstavili jako silnou okurku. Takový úvod by si sice všichni zapamatovali, ale asi jinak, než byste chtěli.
4Pomozte si barevným označením
Chystáte prezentaci na školení pro větší počet posluchačů. Text opakujete pořád dokola, a ne a ne si ho zapamatovat. Sáhněte po barevných fixech nebo zvýrazňovačích a označte si klíčová slova, která vystihují hlavní myšlenku. S barvami ale šetřete. Když zvýrazníte celou stránku, důležité části se v ní znovu ztratí.
Zkuste dát barvám stálý význam. Jednou si označujte hlavní sdělení, jinou třeba příklady, kterými ho vysvětlíte. Vizuální členění vám tak usnadní orientaci v textu. Potom podklady zakryjte a podle několika zvolených slov si nahlas převyprávějte příslušnou část prezentace.
Pokud potřebujete pochopit souvislost, nakreslete si jednoduchý obrázek. Pro znázornění vývoje poslouží graf. Krátkou nápovědu může vytvořit i piktogram. Podstatné je, abyste věděli, co kresba znamená a jak souvisí s tématem. Samotné vybarvování zaručený paměťový trik není, ale srozumitelné vizuální vodítko vám může pomoci při vybavování.
Potřebujete-li si ujasnit celý pracovní postup, využijte tabuli nebo nástěnku na poznámky. Na tabuli ho můžete rozkreslit a propojit jednotlivé kroky šipkami. Nástěnka zase poslouží k rozložení kartiček s hlavními body. Až si budete postup zkoušet vybavit, otočte se zády a potom si zkontrolujte, zda jste na něco nezapomněli.
Při prezentaci nepište vše na tabuli, ale použijte barevné lístky, které vám informace připomenou.
5Metoda loci neboli paměťový palác
Jako třešničku na dortu si necháváme metodu loci. Tuto mnemotechnickou pomůcku můžete znát také jako metodu tras nebo paměťový palác. Spočívá v tom, že si informace spojíte s konkrétními místy ve známém prostředí. Když pak pomyslnou trasu znovu projdete, jednotlivá místa vám poslouží jako nápovědy. Hodí se například pro zapamatování pořadí témat při prezentaci.
Vyberte si místo, které opravdu dobře znáte. Může to být vaše kancelář nebo obývací pokoj. Stejně dobře lze využít cestu do práce. Jestli trávíte léto v zahradním altánu, můžete si za základ zvolit i jeho prostor. Důležité je, abyste si bez dlouhého přemýšlení vybavili, kde se co nachází.
Pro náš příklad zavřete oči a představte si obývací pokoj. Začněte u sedačky, vedle které stojí konferenční stolek. Naproti vidíte televizní stolek s televizí. Vlevo od ní je knihovna, napravo reproduktory. V pravém dolním rohu místnosti stojí jídelní stůl s černým ubrusem a šedým prostíráním. Zvolte si pevné pořadí zastávek a pokaždé jimi procházejte stejným směrem.
Ke každé zastávce přiřaďte jednu informaci. Vybírejte výrazná místa nebo předměty, ke kterým máte citovou vazbu. Snadno přehlédnutelné drobnosti by vám mohly trasu zbytečně zkomplikovat. Pojem pak proměňte v obraz a v představě ho na vybrané místo umístěte. Může vám pomoci podobnost s daným předmětem, podstatné ale je, aby pro vás spojení bylo srozumitelné.
Pokud má prezentace začínat rozpočtem, představte si na sedačce obrovskou hromadu bankovek. Na konferenční stolek položte výrazný kalendář, který vám připomene následující část o termínech. Až budete prezentaci nacvičovat, začněte v duchu u sedačky. Bankovky vám napovědí první téma a stolek s kalendářem to další.
Jakmile informace rozmístíte, trasu si několikrát projděte v představách. U každé zastávky si vybavte její obraz a pojmenujte, co představuje. Opakováním se pořadí postupně upevňuje a témata vám mohou snáz naskakovat. Zpočátku si vystačíte s několika zastávkami. Rozlehlý paměťový palác si můžete přistavět, až se v tom menším zabydlíte.
Bizarní představy jsou podstatou metody loci.
Zkoušejte
Vyberte si metodu, která vám sedne, a zkuste ji zapojit do běžného pracovního dne. Všímejte si, co vám pomáhá, a k procvičování se pravidelně vracejte. Třeba vás už při příštím představování kolegů paměť nenechá na holičkách. A uzel na kapesníku si klidně nechte jako pojistku.